Obsah
Již v roce 1696 se hrabě Špork rozhodl, že na svém hradišťském panství založí špitál pro přestárlé veterány z okolí. Poté, co začaly na levém labském břehu v Kuksu utěšeně růst Šporkovy lázně s rezidencí, byl jako místo pro budoucí ústav vybrán protější, pravý břeh.
OD ROKU 1707 se podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho budoval kostel nejsvětější Trojice, na němž pracoval stavitel Pietro Nettola. V roce 1710 bylo dokončeno průčelí kostela, který byl vysvěcen až 20. srpna 1717. Takřka současně s kostelem, jehož krypta sloužila jako hraběcí hrobka (jakési mauzoleum Šporků), se stavěly také budovy po obou stranách chrámu - špitál a křídlo určené pro pečovatele o potřebné (po 1708). Zároveň se zřizovala špitální zahrada, za kterou později vznikl ještě hřbitov s kaplí.
ŠPIČKA BAROKNÍHO SOCHAŘSTVÍje floskule, která ke Kuksu sedne snad nejlépe. První práce zde v podobě dosti statických alegorií Umění, Řemesel, Živlů a Ročních období prováděl Nizozemec Bartholomeo Jacob Zwengs, následován Janem Bedřichem Kohlem Severou, jemuž je připisován třeba hrající Polyfémos z původní lázeňské kašny.
SKUTEČNÉ MISTROVSTVÍpřichází do Kuksu roku 1712 s významným barokním sochařem Matyášem Bernardem Braunem (1684-1738). Jako osmadvacetiletý, podle tehdejších měřítek již vyzrálý sochař, tu začal tvořit osm Blahoslavenství, které obklopují hospitální terasu. Ty doplnili okolo r. 1715 dva andělé smrti (Blažené a Žalostné) s mohutným Náboženstvím uprostřed terasy. Lázním dodala Braunova dílna 40 trpaslíků a Davida s Goliášem (vulgo Herkomannem). Šporkovo panství pak zaplnily další krajinné realizace, z nichž nejvýznamnější je tzv. Braunův Betlém.
VRCHOLEM BRAUNOVA PŮSOBENÍv Kuksu jsou alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor celkem 24 plastik tesaných v rozmezí pouhých dvou let (!) po r. 1717 a umístěných podél severního průčelí hospitalu. Dech beroucí kolekce, kdysi barevná, zdůrazňovala hloubavost zakladatele Kuksu a chovancům i Šporkovým hostím měla připomínat rozpor mezi dobrem a hříchem, tak jak to svým způsobem moralizující baroko zdůrazňovalo. Jedná se o jeden z nejznámějších souborů české barokní plastiky, velkoryse prostorově řešený, dynamický, dokonalý formou i bohatou variací tématu.
HOSPITÁLNÍ BUDOVA
HOSPITÁLNÍ BUDOVAse po svém stavebním dokončení okolo r. 1720 stala cílem prohlídek, při nichž hrabě František Antonín Špork sáhodlouze vysvětloval lázeňské společnosti, jak to tu bude jednou hezké a kolik lidí špitální ústav dovede ke spáse. Pro různé potíže však hrabě svůj podnik nikdy nezprovoznil. V prázdném domě zřejmě bydlela část hraběcího služebnictva, byli ubytováváni umělci, kteří měnili Kuks v ráj, wo Kunst und Anmut lacht.
KDYŽ ŠPORK ZEMŘELa lázně - stejně jako všechny jeho aktivity od divadla přes vydávání knih až třeba po snahy o lepší lov - vzaly za své (1738-1740), zůstal nad labským údolím prázdný špitální dům. Jeho historie a význam jsou často různými sporckology přehlíženy. Jedná se však o jedinou instituci, která Šporka přežila, a to na dlouhých 200 let. Navíc instituci záslužnou, která na rozdíl od drobet lunaparkových lázní také pár churavým pomohla.
(c) 2010-2012, Správa NKP Hospital Kuks
