Obsah
NA VÝŠLAP DO OKOLÍse poprvé vydal člověk neolitický, ve středověku pak po Slovanech Němci a slezští obchodníci, také různým armádám se tu líbilo, zvlášť švédské. V 18. stol. objížděly Šporkovo panství kočáry se vznešenou společností, na začátku 19. století kraj brázdili rozervanci jako Karel Hynek Mácha. Od r. 1858 k nám vozí výletníky dráha. Na zač. 20. stol. oživuje zájem o zdejší oblast Klub českých turistů ze Dvora Králové nad Labem.
S prohlídkou Kuksu lze spojit celou řadu pěkných polo- i celodenních výletů do romantického okolí, pěšky i na bicyklu. V zimní krajině je pak dostatek běžkařských stop. Prvních 5 výletů se týká Šporkova panství, zbytek nabízí jiné zajímavé cíle v okolí (mapa napoví více):
POUSTEVNÍKY MATYÁŠE B. BRAUNAv Betlémě nesmí opomenout žádný návštěvník Kuksu. V úchvatném lesním divadle pískovcových soch a reliéfů, oslavujících biblickou pokoru a narození Páně z let 1725-1732, pochopíme, proč se sochaři přezdívá „český Michelangelo“.
Betlém vznikl jako Šporkova odpověď na slib jezuitského superiora z nedaleké Žirče, že vystaví nad hraběcím lesem kalvárii. Dlouho se tak nedělo, a proto Špork nechal jako upozornění přetesat zdejší skály v čarovné výjevy křesťanské zbožnosti, které se jezovitům nedostávalo. Pod Betlémem stávala socha Velkého křesťanského bojovníka (dnes v zahradě kukského špitálu), který proti jezuitské rezidenci v Žirči hrozil mečem. (3 km; červená značka; cyklostezka č. 24 a pak 4085)
K ČERNÝM JEZUITŮM- jimž šel ze Šporkových aktivit mráz po zádech - půjdeme do Žirče, nejlépe přes Braunův Betlém. Zajímavá je bývalá žirečská jezuitská rezidence, později zámek (kde dnes sídlí Domov sv. Josefa pro pacienty s roztroušenou sklerózou), s barokním kostelem sv. Anny z r. 1698, dále několik sochařských prací z okruhu Braunovy dílny (Jiřík Pacák), jakož i kaple sv. Odila na hřbitově. Kaple sv. Trojice byla v 18. stol. 1. zastavením křížové cesty na Kalvárskou horu pod Betlémem, předmět to jezuitsko-šporkovských různic. Na vyvýšenince nad obcí směrem na Zboží stojí sv. František Xaverský, který pro změnu hrozí proti Kuksu krucifixem. Jak může vypadat křížová cesta dneška, zjistíme kousek od žirečského hřbitova. (3 km; červená značka; cyklostezka č. 0426)
HLAVNÍ SÍDLO ŠPORKOVA PANSTVÍbylo v Choustníkově Hradišti, kde je na zámeckém kopci nepatrná zřícenina bývalého hradu hraběte Šporka, pozdějšího kláštera celestýnek, zaniklého po r. 1711. Straší tu po nocích templáři. U kostela sv. Kříže z roku 1760 na zrušeném hřbitově náhrobky z války v r. 1866. Významnou památkou protifašistického odboje je společný hrob 145 obětí pochodu smrti z koncentračního tábora Gross Rosen v r. 1945, památník z 50. let. (3 km; cyklotrasa č. 4087)
JEDINÁ ŽIDOVSKÁ OBECna Šporkově panství se nacházela ve Velké Bukovině. Za Františka Antonína se každý večer zavírala na řetěz, měla svou školu a synagogu, dnes její existenci připomíná pouze hřbitůvek v polích nad obcí. Každý Izraelita, který se jmenuje Nettel, má pravděpodobně své předky odsud.
Na návsi stojí P. Marie Vítězná s Ježíškem (1731, Braunova dílna), přenesená z nedalekého Hubertova údolí, kam jezdíval Špork se svou společností štvávat jeleny. (9 km; cyklostezky č. 4087, pak 4098 a 4117)
V RODIŠTI ALBRECHTA Z VALDŠTEJNAHeřmanicích, někdejším poutním místě mezi Kuksem a Jaroměří, zachovaly se v kostele sv. Máří Magdaleny (po r. 1720) náhrobky rodičů známého vojevůdce. Pozdně gotická tvrz, Valdštejnovo rodiště, stála v místech čp. 16. (3 km; červená značka; cyklostezka č. 24)
---------------------------------------------------------------------------
MATYÁŠ BERNARD BRAUN SE PŘIŽENILdo věnného města českých královen Jaroměře, které má z Kuksu výhodné vlakové i autobusové spojení. Na náměstí je Braunův mariánský sloup z r. 1723 a na městském hřbitově ze stejného roku od téhož mistra socha plačící ženy, nejjímavější pomník tchýni na světě. Pod dominantou města, kostelem sv. Mikuláše, se ve dnech městských slavností otevírá hrobka, v níž odpočívá přes 60 dosti dobře zachovalých světských i církevních hodnostářů. Moderní umění zanechalo v Jaroměři významnou stavbu obchodního domu (dnes muzeum), dílo Josefa Gočára z let 1910–14. (7 km; červená značka; cyklostezka č. 24)
V LOMECH ZA ŠPORKOVÝMI LESY u Betléma se lámal kámen na stavbu císařské pevnosti Josefov, která byla od roku 1779 budována při soutoku Labe a Metuje. Pevnostní soustava, zdokonalující systém školy méziérské, se skládala ze tří částí, Horní a Dolní pevnosti a předsunuté pevnosti Brdce. Ústřední částí byla pevnost Horní, soustředěná kolem náměstí s garnizónním kostelem (1805) a s dalšími veřejnými a vojenskými budovami. Jednotná projekce všech budov vytvořila z Josefova město stylového souzvuku a jednu z nejdochovalejších - neb nikdy nepoužitou - pevností středoevropského baroka. Do podzemních chodeb, které mají prý na 60 km, je částečně přístup s průvodcem. (9 km; červená, pak žlutá značka; cyklostezka č. 24, pak č. 4034)
I PREZIDENT MASARYK SI DAL KÚRU
v lázních Velichovky, kam vede z Kuksu značená cesta, z Jaroměře autobusová linka. Známé slatinné lázně se v r. 1945 staly generálním štábem poslední německé armády v Evropě. Jejimu pohybovému ústrojí zřejmě nepomohly, na rozdíl od stovek spokojených stařenek dneška. (7 km; modrá značka; cyklostezka č. 1861)
CESTOU NA SLONY A ŽIRAFYdo královského a textilního města Dvůr Králové nad Labem nepřehlédneme 63metrovou věž děkanského kostela sv. Jana Křtitele, kde našel Václav Hanka tzv. královédvorský rukopis a urychlil tak značně národní obrození. Zachované zbytky hradeb, mj. hradební Šindelářská věž s bývalým vězením. V Kohoutově dvoře s kamennou studnou na nádvoří a sochařskou výzdobou nad vraty, snad z Braunova okruhu, sídlí Městské muzeum. Na náměstí Odboje je Bílkův památník 1. světové války, na místě bývalé synagogy byl v r. 2007 odhalen pomník ve tvaru Davidovy hvězdy. A pak už přijde jediné české ZOO s africkým safari. (7 km; červená značka; cyklostezka č. 0426)
NA NEJVYŠŠÍ VRCHOL KRAJEZvičinu možno podniknout výlet ze Dvora Králové, buď vlakem nebo pěšky a kolmo přes Bílou Třemešnou. Autem lze vyjet až téměř k turistické chatě. Z vrcholu Zvičiny, 671 m vysoké, je nádherný rozhled na skoro celou třetinu Čech. Za jasného dne je možno vidět nejen Krkonoše, ale i hory Orlické, Jizerské, Ještěd, Bezděz a nesčetná města i vesnice. Na Zvičině je kostelík sv. Jana Nepomuckého a Raisova chata s restaurací, kde se na počátku 20. stol. konaly pravidelné rvačky českých a německých studentů z okolí. (17 km; červená značka; cyklostezka č. 0426)
JAN ÁMOS KOMENSKÝse po Bílé hoře neměl zrovna nejlépe a ve své podzemní činnosti nalezl načas útulek na zámku v Bílé Třemešné, kde prý začal psát svou Velkou didaktiku a každopádně stohy poznámek, které ovlivňují poznání světa a vzdělávání dodnes. Ve vile, stojící na místě již neexistující stavby, je pamětní síň učitele národů. Nad obcí v lesích za Pokladem prozkoumejme sluje českých bratří, kam se tito utíkali skrýt, když bylo nejhůře. (12 km; červená značka; cyklostezka č. 24, pak 4133 a 4139)
PŘEHRADA JAKO Z ALPse nachází asi 3 km od Bílé Třemešné na Labi u Těšnova, kdysi bývala největší v Čechách (okolo r. 1919), Národní technická památka. Obsah nádrže při plném vzdutí je 9 mil. m³ vody a hladina vody vytvoří jezero v délce 8 km o ploše 90 ha. Pod přehradou je původní elektrická hydrocentrála s maximálním ročním výkonem 5 mil. kW/hod. (12 km; červená značka; cyklostezka č. 24)
A STÁTNÍ HRADY A ZÁMKYv královéhradeckém kraji si nenechá ujít žádný opravdový milovník prázdninové historické truristiky. Ve správě josefovského Národního památkového ústavu (který drži i Hospital Kuks) se nacházejí: duchem Babičky spoutané Ratibořice, oblíbený cíl našich filmařů točících cokoliv britského Hrádek u Nechanic, italsky renesanční Opočno plné trofejí a zámeček vršku kulatého v Náchodě. Z hory vykutá zřícenina hradu Vízmburk je otevřena od 1. května 2009.
(c) 2009-2012, správa NKP Hospital Kuks
