Typologie historické kulturní krajiny České republiky

Edice odborné a metodické publikace, svazek 105

Nově vytvořená národní typologie historické kulturní krajiny definuje soustavu 34 typů historické kulturní krajiny, které reálně existují v podmínkách České republiky. Vychází ze tří kategorií kulturní krajiny, vymezených Výborem pro světové dědictví, tj. krajin komponovaných, organicky vyvinutých a asociativních. V souladu s Evropskou úmluvou o krajině se jedná o nástroj pro identifikaci a ochranu hodnot krajiny vycházející z národních specifik.

Typologie historické kulturní krajiny představuje otevřený systém sloužící pro účely vymezování, třídění a hodnocení historických kulturních krajin na národní úrovni. Historické kulturní krajiny se často navzájem výrazně liší, účelem typologie je proto jejich roztřídění podle jednoznačně definovaných hledisek. V typologii historické kulturní krajiny jsou primárně zohledňovány kulturní hodnoty, tedy způsob ovlivnění krajiny činností člověka nebo vzájemným působením člověka a přírody.

Typ historické kulturní krajiny představuje krajiny využívané obdobným způsobem nebo utvářené podle stejného hlediska, rozlišitelné na základě své výrazné a svébytné, vizuálně odlišné formy. Každý typ historické kulturní krajiny je definován znaky historické kulturní krajiny, které jsou na daný typ vázány. Vymezení hodnotných částí historické kulturní krajiny a jejich zařazení do konkrétního typu probíhá na základě prokázaného výskytu a dostatečné koncentrace hodnotných znaků, charakteristických pro určitý typ. Hierarchie typů je navržena tak, aby jednotlivé typy byly vzájemně jednoznačně rozlišitelné. U každého z typů je uvedena charakteristika, výčet specifických znaků a příklady krajin daného typu. Pro lepší přehlednost jsou některé typy sdruženy do tematicky příbuzných skupin typů.

Praktická aplikace typologie zahrnuje návod k prostorovému vymezení krajinného celku s významnými kulturními hodnotami, tím slouží k vymezení potenciálu ochrany území ve veřejném zájmu, například pro vymezení návrhu krajinné památkové zóny. Umožňuje rovněž zviditelnění celků historické kulturní krajiny v rámci sledovaných jevů územně analytických podkladů. Možnosti identifikace a popisu typů historické kulturní krajiny definované v této metodice sledují i širší cíl prezentace a interpretace historické kulturní krajiny jako specifické formy kulturního dědictví v celé bohatosti jejích forem.

Metodika vznikla v rámci výzkumného projektu "Identifikace a prezentace památkového potenciálu historické kulturní krajiny České republiky" (kód projektu DG16P02M034), financovaného z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje Národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury České republiky. Mezioborový projekt byl koordinován Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. a v roli dalších příjemců podpory byly Národní památkový ústav, Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze a Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně.

Obsah:

1. Úvod

2. Vstupní údaje

2.1 Cíl metodiky

2.2 Stručný popis metodiky

2.3 Novost metodických postupů

2.4 Základní srovnání se zahraničím

2.5 Uplatnění metodiky

3. Právní rámec a oborový kontext

3.1 Mezinárodní úmluvy k ochraně území s historickými hodnotami

3.2 Možnosti ochrany historické kulturní krajiny podle památkového zákona

3.3 Ochrana kulturních hodnot krajiny v rámci legislativy jiných resortů

3.4 Návaznost metodiky na dosavadní oborové materiály

4. Metodická východiska typologie historické kulturní krajiny

4.1 Význam pojmu historická kulturní krajina

4.2 Způsob ovlivnění krajiny činností člověka jako primární východisko typologie historické kulturní krajiny

4.3 Znaky historické kulturní krajiny jako nositelé významných kulturních hodnot

4.4 Významné kulturní hodnoty v kontextu historické kulturní krajiny

5. Typologie historické kulturní krajiny

       Kategorie I: Komponované krajiny

• Skupina typů 1–3: Komponované krajiny
• Typ 1: Geometricky komponovaná krajina
• Typ 2: Idealizovaná „přírodní“ krajina
• Typ 3: Krajina kombinované kompozice
• Typ 4: Krajina lázní
• Typ 5: Krajina poutních míst

       Kategorie II: Organicky vyvinuté krajiny

• Typ 6: Obecná organicky vyvinutá krajina
• Skupina typů 7–9: Krajiny určené specifickým typem osídlení a/nebo formou organizace zemědělské půdy
• Typ 7: Krajina se specifickou strukturou osídlení
• Typ 8: Krajina strukturálně výrazných plužin
• Typ 9: Krajina vrchnostenských sídel a dvorů
• Skupina typů 10–12: Krajiny určené dominantní vytrvalou zemědělskou kulturou
• Typ 10: Krajina vinic
• Typ 11: Krajina chmelnic
• Typ 12: Krajina ovocných sadů
• Skupina typů 13–15: Krajiny určené dominantní formou hospodářského využití
• Typ 13: Krajina rybníků
• Typ 14: Krajina pastvin a luk
• Typ 15: Krajina obor a lesů
• Typ 16: Krajina hradišť
• Typ 17: Krajina města
• Typ 18: Krajina přehradních nádrží
• Skupina typů 19–20: Turistická a trampská krajina
• Typ 19: Turistická krajina
• Typ 20: Krajina trampských osad
• Skupina typů 21–25: Industriální krajiny
• Typ 21: Krajina hlubinné těžby
• Typ 22: Krajina povrchové těžby
• Typ 23: Krajina kamenolomů
• Typ 24: Industriální krajina bez přímé vazby na těžbu
• Typ 25: Lineární industriální krajina
• Skupina typů 26–27: Militární krajiny
• Typ 26: Krajina pohraničních opevnění
• Typ 27 Krajina vojenských prostorů

       Kategorie III: Asociativní krajiny

• Typ 28: Krajina mýtů a legend
• Skupina typů 29–33: Memoriální krajiny
• Typ 29: Krajina bojišť
• Typ 30: Krajina vysídlených území
• Typ 31: Krajina vyhlazených sídel
• Typ 32: Krajina táborů utrpení a smrti
• Typ 33: Krajina jiných významných historických událostí
• Typ 34: Krajina se vztahem k významné osobnosti

6. Aplikace typologie historické kulturní krajiny

6.1 Nástroje k aplikaci typologie historické kulturní krajiny

6.1.1 Jednotka historické kulturní krajiny

6.1.2 Celek historické kulturní krajiny

6.2 Postup vyhodnocení konkrétního území historické kulturní krajiny

6.2.1 Vyhledávání a prvotní prověření zájmového území historické kulturní krajiny

6.2.2 Studium pramenů a podkladů, vyhotovení pracovní mapy

6.2.3 Podrobný terénní průzkum a dokumentace

6.2.4 Vymezení jednotek historické kulturní krajiny

6.2.5 Vymezení celku historické kulturní krajiny a podchycení ostatních znaků historické kulturní krajiny

6.2.6 Kartografické zpracování v prostředí geografických informačních systémů

6.3 Uplatnění výsledků aplikace typologie historické kulturní krajiny

6.3.1 Uplatnění výsledků aplikace typologie při návrhu památkové ochrany

6.3.2 Uplatnění výsledků aplikace typologie v územně plánovacích podkladech

6.3.3 Uplatnění výsledků aplikace typologie v ochraně a péči o stávající památkově chráněná území

6.3.4 Uplatnění výsledků aplikace typologie pro vědecké poznání

7. Závěr

8. Použitá literatura

9. Seznam publikací předcházejících metodiku

Příloha: Příklad hodnocení území podle aplikace typologie historické kulturní krajiny

Summary

Zusammenfassung