SV. JERONÝM
Socha pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Vytesána byla někdy mezi 2. září 1726 a 26. červencem 1729.
Dílo stávalo v malé umělé jeskyni mezi poustevnou sv. Pavla a reliéfem Přichod tří králů v Novém lese (dnes Braunův betlém). Jednalo se o jednu z mála soch v areálu, které nebyly vytesány z rostlého kamene. Vznik sochy není dosud doložen archvními prameny, i tak nebylo nikdy pochybováno o jejím původu v Braunově dílně.
Podle historika umění Pavla Preisse je pravděpodobné, že autorem sochy mohl být Antonín Braun, synovec Matyáše Bernarda Brauna.
Socha byla do Kuksu přesunuta neznámo kdy. Má se za to, že socha byla snad i s částmi jeskyně přenesena do hospitální zahrady někdy v 19. století, není však vyloučeno, že se to stalo již kolem roku 1780, když se v Braunově betlémě připravovala těžba kamene pro pevnost Josefov.
Svatý Jeroným
Jeden ze čtyř západních církevních Otců, který žil v letech 342 – 420. Zcestovalý a vzdělaný muž se uchýlil na čtyři roky jako poustevník do Syrské pouště, kde měl za společníky pouze štíry a divoká zvířata. Podle legend vytáhl Jeroným lvovi trn z tlapy a ten se potom stal jeho oddaným přítelem. V roce 386 se usadil v Betlému a překládal zde Starý a Nový zákon do latiny (Vulgata). Bývá zpodobňován jako kajícník v poušti, jindy je ve snu bičován anděly za to, že dává přednost Ciceronovi před biblí. Jeho nejčastějšími atributy jsou jeskyně, lebka a lev.
Zdroj: Braunův Betlém; J. Kaše, P. Kotlík