Projekt obnovy Kuks - Granátové jablko

Kterak hospitál k faceliftu přišel...

Na jaře roku 2015 byla dokončena rozsáhlá obnova Národní kulturní památky Hospitálu Kuks. V rámci Integrovaného operačního programu pro období 2007 – 2014 (IOP, prioritní osa 5.1b: realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu České republiky) došlo k celkové obnově hospitálu a jeho bezprostředního okolí, od roku 2015 památka slouží především jako regionální vzdělávací středisko. Symbolem a názvem projektu se stalo granátové jablko, znak řádu milosrdných bratří – bývalých správců hospitálu, který je zároveň symbolem zmrtvýchvstání a znovuzrození.

Před rekonstrukcí byl stav památky značně neuspokojivý. Plně se využívalo pouze 35 % z celého rozsáhlého objektu. Veřejnosti byly přístupné tři prohlídkové okruhy (hospitál, šporkovská hrobka a expozice Českého farmaceutického muzea). Velká část budovy se pronajímala například Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy jako prostor Českého farmaceutického muzea, předchůdci občanského sdružení Siduri, který v části severního sklepení provozoval prodejní galerii vín, a někdejší sýpku využíval soukromý poskytovatel občerstvení. Jejich dosavadní potenciál sliboval aktivní zapojení do budoucího provozu obnovené památky a stali se tak partnery připravovaného projektu.

Na začátku projektu byly v nejhorším stavebním a technickém stavu prostory hospodářského jihozápadního křídla. V nesrovnatelně lepším stavu se nacházely prostory severovýchodního rokokového křídla, obývané po válce krajským archivem. Podobná situace panovala i v západním provozním křídle, kde proběhly poslední velké úpravy v letech 2001 – 2002 za účelem zlepšení průvodcovského a zaměstnaneckého zázemí objektu. Největším minusem celé budovy byl ovšem celkový stav inženýrských sítí, zejména kanalizace. Svou úpravu si vyžádalo i nádvoří, které připomínalo jakýsi polotovar mezi hospodářským dvorem a předpolím zámeckého parku. Hodnotnou součástí areálu je i sýpka při východní straně objektu. Vzezření jejích interiérů ale výrazně uškodila úprava na stravovací a ubytovací zařízení v 70. a 80. letech 20. století. Poslední z obnovených lokalit hospitálu je zahrada při jižním okraji areálu, ohraničená kamennou zdí. Půdorysně je rozdělena na šestnáct čtverců, které v minulosti sloužily k pěstování bylin, ovšem po válce byly v souvislosti s uzavřením zdejší lékárny zatravněny.

Stav částí areálu, které Národní památkový ústav včlenil do projektu Kuks – Granátové jablko, byl tehdy opravdu neuspokojivý, až znepokojující. Většinu z nich vzhledem ke kritickému stavu nešlo důstojně využívat ke svému účelu a ani vzezření exteriérů nebudilo v řadě ohledů dobrý dojem.

Zamýšlené projektové aktivity zúčastněných partnerů daly vzniknout nové kompozici, která navazuje na historicky jasně interpretovatelné uspořádání, a ctí památkovou podstatu a hodnotu areálu.

Hlavním prostorem výsledných aktivit projektu Kuks – Granátové jablko se stalo výukové centrum, jehož poslání spočívá v edukační činnosti na bázi aktivního dialogu mezi přednášejícím a posluchači. Blok obsadil téměř celé jihozápadní hospodářské křídlo, kde v přízemí vznikl divadelní sál a v 1. patře kabinety a učebny. Část přízemí hospodářského křídla, konkrétně bývalý byt zahradníka, dala vzniknout provozu, který bude zaměřen na vzdělání v oblasti zpracování bylin a prodej bylinných a dalších produktů zdravé výživy. Za zmínku jistě stojí i suterén severozápadního rohu budovy hospitálu, který je stanovištěm netopýří kolonie, která je sledována Českou společností na ochranu netopýrů. Ke kulturně-společenským akcím je vyhrazen prostor v přízemí rokokového křídla, tedy bývalá jídelna chovanců hospitálu. V patře nad tímto sálem byl zbudován tzv. badatelsko-depozitní blok, kde našly své místo umělecké sbírky hospitálu a zdejší historická knihovna. Prostory jsou přístupné zainteresované veřejnosti k prostudování knih především z období 18. a 19. století. V současné době probíhá za využití moderní techniky digitalizace literárních sbírek, zejm. s využitím skeneru knih a map. V suterénu severního křídla pokračuje činnost Galerie vín.

Gros celého objektu představuje prohlídkový okruh, prezentující historii rodu Šporků a fungování hospitálu od jeho výstavby až do současnosti s popisem nejdůležitějších artefaktů barokního umění: restaurovaným cyklem nástěnných maleb Tance smrti, kostelem Nejsvětější Trojice, lapidáriem s alegoriemi Ctností a Neřestí z dílny Matyáše B. Brauna a lékárnou U Granátového jablka. Tento je doplněn ještě návštěvou rodinné hrobky Šporků v kryptě kostela a prohlídkou dvou expozic Českého farmaceutického muzea: Kouzlo apatyky (Historie lékáren) a Z apatyky do fabriky (Historie výroby léků). S činností ČFM souvisí využití třetiny severního křídla, ať už k již zmiňovanému muzeu farmacie, tak k dokumentační a badatelské činnosti.

Do zahrady za hospitálem se vrátilo 144 bylinkových záhonů, celkové vzezření bylo uzpůsobeno příjemné relaxaci. Stejně tak prošlo úpravou nádvoří a blízké okolí hospitálu tak, aby se zde každý příchozí cítil příjemně, mohl si odpočinout, projít se. Nakonec bývalá sýpka začne v březnu 2016 opětovně sloužit jako stravovací zařízení s kapacitou 160 míst, které poskytne dostatečný komfort příchozím návštěvníkům. Otvírací doba bude přizpůsobena otvírací době hospitálu.

Hlavní stavební práce probíhaly v letech 2013 až 2015 s tím, že v roce 2014 byla budova hospitálu i její blízké okolí veřejnosti zcela uzavřeny. Celková výše poskytnuté dotace byla  440 082 059 Kč (z prostředků IOP, 85 % Evropský fond regionálního rozvoje, 15 % státní rozpočet); spolu s příspěvkem České republiky na nezpůsobilé výdaje šlo o částku  453 348 434 Kč.

Slavnostní otevření se uskutečnilo 28. března 2015 a hospitál vstoupil do své premiérové sezóny s ohromným zájmem třinácti set návštěvníků za tento den. Do konce října 2015 pak navštívilo dům necelých 140 000 turistů. V porovnání s lety před obnovou, kdy hospitál navštívilo ročně okolo 40 000 turistů, se jedná o skutečně markantní nárůst.